Welcome to my digital orienteering map archive!

Minimální kvóta dvou F1 za zimu splněna v dobře dosažitelném Krčáku, kam jsem se vydal i přes drobnou rýmičku. Byly to holt samé cestovky, ale i to se počítá...

Super nápad a realizace - nakombinovat klasický indoor s jemnou mapařinkou na tribuně stadionu. Vevnitř trochu překvapila nutnost otevírat si dveře a obecně bylo trochu stísněno (i když asi štěstí, že jsem startoval hned na začátku), venku zas pro změnu bylo extrémně namrzlo, takže maximální opatrnost. Vesměs jsem vše zvládl bez zaváhání, což v nabité konkurenci stačilo na velkou bednu...

Po třech letech návrat na Kozla a opět v Posázaví s cestou vlakem na start. Tentokrát to nebylo tak dramatické (na kontrolách byly krom krabiček i fáborky, takže byly vidět), vedoucí skupinka mi utekla při atletice na K2, výšlap na K3 asi nejhorší místo závodu, seběh z K4 zasněženým zamrzlým korytem naopak ten nejkrásnější. Kontrola X sebrána na postupu K9-10, asi se to mělo jít podél dálnice jako 6-X-7. V závěru stojí za zmínku už snad jen přeběhnutí K13, zbytečná opatrnost při obíhačce na K16 a třešnička na dortu v podobě brodění potoka celými Mirošovicemi... Zážitků dost, trénink poctivej!

Co jiného dělat o volném lednové sobotě, než jet kousek za Prahu na pořádnou zimní ligu sloužící i jako warm-up před očekávaným návratem na Kozla. Hromaďák v 10:00 z návsi, vepředu se tvoří čelní skupinka, se kterou úspěšně podbíháme první kontrolu a zároveň uzlovku (mezitím zjišťuju, jak jsem to už dopředu vyhrál, když jsem si vzal na ty zledovatělé cesty hřeby a ostatní kloužou). Na náš motýlek odbíháme už jen ve dvou s Jardou Sedláčkem, se kterým to nakonec táhneme až do cíle. Já jsem trochu přesnější a lepší v postupech, on to zase vždy dotahuje během. V závěru lehce zrychluje, já už jen visím a vzápětí za ním dobíhám do cíle, totálně spokojenej, páč se běželo celkem dobře, počáteční ztuhlost byla někde cestou cca na šestku rozběhnuta. K mému překvapení jsme ale nebyli vedoucí dvojicí, holt vyhrála zkušenost...

Jako svoji první F1 letošní zimy jsem neomylně vybral naprosto plochý lesík u Lysé nad Labem, kde jsem loni nemohl běžet Mrazákovu PZL. Mapa veskrze pochybná, noční azimuty moc nejdou, ukrutná zima, podložka překvapivě klade docela odpor (zmrzlý mech se při došlapu tak nějak pomalu propadá) a když náhodou nevíš, kde seš, je celkem problém se v tom velkém ničem dohledat. Sečteno a podtrženo, těch kliček je tam dost, za zmínku stojí snad jen K11, kde jsem se na K10 zařadil do vláčku a čekal, že mě dovede na další kontrolu, jenomže chyták, kategorie B naši jedenáctku úspěšně vynechává a já tak tak na poslední chvíli točím. Vlastňák dne pak robím na K18, když si na sedmnáctce úspěšně nastavuju azimut K18-K19, dobíhám na vidlici cest a vše mi docházi až po notné chvíli. Po hodině v cíli toho mám dost...