Praha 5 ve čtyřce - dopoledne (23-03-2025)

Proti možnosti vyběhnout si nějaké ty sprintové body do ranku na pražském dvojzávodě stál v mém případě jednak fakt, že parametry byly na sprint dost kopcovaté, a aby toho nebylo málo, tak už ráno jsem cítil, že něco není v pořádku, i po snídani se cítím prázdnej a po výšlapu od metra na shromko jsem byl naprosto mrtvej a pochyboval, že vůbec vyběhnu. To se teda nějak stalo, ale šel jsem do toho s tím, že se nemůžu zadřít a půjdu na tři čtvrtě plynu. To se nějak po celou dobu dělo, těch pár kopcovatých pasáží jsem nějak protrpěl, no a v závěrečném pytlíku v parku jsem měl už mžitky před očima. Dostal jsem zaslouženě bídu, ale lépe to prostě za daných okolností nešlo...